Úpravy penzijních produktů a novinky na finančním trhu

15. listopadu 2023 prošel v Poslanecké sněmovně třetím čtením balíček zákonů mající za cíl rozvoj finančního trhu. Zde jsou zásadní úpravy, které balíček přináší:
Dlouhodobý investiční produkt
Hlavní novinkou je zavedení daňového zvýhodnění pro akumulování kapitálu na stáří u více produktů. Vedle pojišťoven a penzijních společností budou moci daňově zvýhodněné produkty nabízet také obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy, banky a družstevní záložny. Vedle českých subjektů totéž platí pro obdobné zahraniční subjekty, které jsou oprávněny své služby poskytovat v ČR. Instituce, které budou chtít dlouhodobý investiční produkt nabízet, se musí registrovat u ČNB v seznamu poskytovatelů dlouhodobého investičního produktu. Bude tak přehled o těchto poskytovatelích.
Z hlediska produktové skladby se bude jednat o stávající produkty jednotlivých institucí, ke kterým (při splnění podmínek, jako je trvání alespoň 10 let a při výběru nejdříve v 60 letech věku) bude možné čerpat daňové výhody v podobě odpočtu vlastních příspěvků od základu daně a osvobození od daně u příspěvku zaměstnavatele. Daňové výhody tak půjde čerpat při investicích do fondů i při spoření na účtech. Pokud budou podmínky pro uplatnění daňových výhod porušeny, je třeba je vypořádat v daňovém přiznání. Princip je podobný, jako u dosavadních daňově zvýhodněných produktů.
Změny u daňového zvýhodnění
Spolu se zakomponováním dlouhodobého investičního produktu do zákona o daních z příjmů, dojde také ke sloučení limitů pro odpočty z vlastních příspěvků. Původní limity 24 000 Kč na soukromé životní pojištění a 24 000 Kč na penzijní produkty se sjednocují do 48 000 Kč ročně, které lze v souhrnu využít na jakýkoliv daňově uznatelný produkt. Je to v podstatě obdoba limitu u příspěvku zaměstnavatele ve výši 50 000 Kč, který je také souhrnný a nově půjde vedle dosavadního soukromého životního pojištění a penzijních produktů využít také na ostatní podporované produkty.
Zajímavou novinkou je také rozšíření pojistných produktů, které budou daňově podporovány. Doposud bylo možné využít daňové úlevy pro pojištění pro případ dožití či pro kombinaci dožití nebo smrt. Nově bude daňově podporováno také pojištění dlouhodobé péče vztahující se na závislost odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby. Pojištění musí mít plnění ve formě měsíční dávky či ve formě poskytnuté péče.
Změny v penzijních produktech
Zajímavé novinky nás čekají také v penzijních produktech. Bude možné nabízet alternativní účastnický fond v doplňkovém penzijním spoření, u kterého nebude tak přísná regulace. Fond bude moci investovat např. do komodit, veřejné infrastruktury nemovitostí nebo do nekótovaných společností. Alternativní účastnické fondy se tak budou moci účastnit transformace energetiky či dopravní sítě. Limit nákladovosti tohoto fondu je posunut na 2,5 % z kapitálu a 25 % ze zisku.
Komplikací pro uzavření doplňkového penzijního spoření by již neměla být účast v penzijním připojištění. Novela umožňuje účast v doplňkovém penzijním spoření i účastníkům transformovaných fondů, kteří penzijní připojištění přeruší. Bude sice možné platit příspěvek vždy pouze v jednom systému, ale původní produkt nebude nutné rušit. Zrušeno bylo také ustanovení limitující převod prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů pouze u té penzijní společnosti, která takový transformovaný fond obhospodařovala. To prakticky znamená snazší přestup k jiné penzijní společnosti.
Minimální spořící doba pro nárok na starobní penzi se prodlouží u nových smluv na 120 měsíců. Také dojde ke změně ve státním příspěvku v penzijních produktech. Nově bude státní příspěvek poskytován při vlastním příspěvku v intervalu 500–1700 Kč, a to ve výši 20 % z příspěvku účastníka. Posouvá se tak dolní i horní limit a maximální státní příspěvek bude 340 Kč měsíčně. Státní příspěvek však nebude náležet osobám, kterým byl přiznán starobní důchod. Platí to i pro starší smlouvy. Změny ve státním příspěvku mají účinnost od 2. čtvrtletí po nabytí účinnosti zákona, aby bylo možné stihnout úpravu smluv.
Sankce za refinancování úvěru na bydlení
Do schvalovaných zákonů byla propašována také úprava účelně vynaložených nákladů za předčasné splacení spotřebitelského úvěru na bydlení. Poskytovatel úvěru sice bude moci uplatnit administrativní náklady až 1 000 Kč a rozdíl mezi smluvním a referenčním úrokem, avšak celková náhrada nesmí překročit 0,25 % zůstatku úvěru za každý rok do konce fixace a maximálně 1 % celkem.
Zároveň byly přidány případy, kdy poskytovatel nemůže náhradu účelně vynaložených výdajů vůbec požadovat. Jde o případy prodeje nemovitosti po 2 letech od uzavření úvěrové smlouvy či ve stejné lhůtě o vypořádání společného jmění manželů. V celku jsou tak úpravy u hypotečních úvěrů pro spotřebitele příznivější, než se doposud čekalo. Prakticky u celé této novely je posunuta účinnost na 9. měsíc po vyhlášení, aby ČNB stihla připravit databázi referenčních sazeb. Navíc zde bude platit pravidlo, že se změny týkají až nových úvěrů, resp. stávajících úvěrů po uplynutí současného období fixace sazby.